K volné tvorbě prostě a jednoduše dospějete …. Vzpomínám si na dobu, kdy jsem si jako mladý dychtivě napnul papír, nebo plátno, a pak dlouze koukal na tu čistou bílou plochu a nevěděl co malovat. Dnes mám tolik námětů a nápadů, že je nejenom nestačím ztvárňovat, ale vydržely by mně tak na několik dalších životů. Asi je to dáno věkem, i když zkušenost a moudrost není dána délkou života, ale intenzitou poznání, přeci jenom na tom něco bude. U mně to ani není touha vyjadřovat se uměním k aktuálním otázkám života a dění kolem nás, ale spíše chci představit můj pohled na poznání a souvislosti s ním spojené, a to ať už se týkají humanitních, či exaktních oborů lidské činnosti, a to s velkou dávkou magického realismu.
Můj kladný vztah k veškerým religionistickým skutečnostem připisuji spíše zvídavosti a přesto, že nejsem křtěn, měl bych být křesťan, avšak jsem myslí spíše polyteista, ale duší možná paganista. Málokdo ví, že Betlém založila skupinka českých vystěhovalců. Důkazem toho jsou sedlové střechy domků z pálených tašek, které v dávných dobách pokrývali betlémskou horu (spíše kopec), který jim připomínal domovskou horu Říp. Bohužel dnes nahrazená krytina vlnitým prorezlým plechem a dřevotřískovými deskami tak, že z historické skutečnosti nezbylo zhola nic. Sun Wu Kung je nesmrtelný, stejně jako Ježíš Kristus, byl všude, i ve všech sedmi nebesích, takže i v Betlémě. Je mi trochu sympatičtější nežli Ježíš, který byl odevzdaný svému osudu. Sun se bránil, bil a trestal bezpráví. Navíc byl i srandista, což se o Kristovi dá říci jen stěží, přesto mají něco společného. Místo zrození – Betlém. Ježíšek ve chlévě v ovčím krmelci a Sun v kamenné hoře Bujných květů (což není nic jiného, nežli betlémská hora). Stejně jako Ježíškovi, přinesli tři králové dary i Sunovi, protože je to v Betlémě takový zvyk. Namísto králů Kašpara, Baltazara a Melichara to však byli nebeští taoističtí císaři „Tři čistí“ – Yuanshi Tianzun, Lingbao Tianzun a Daode Tianzun. Jejich dary však měly trochu hlubší symboliku – šavle, jako symbol síly, drak, jako symbol moci a lampa, jako symbol moudrosti, což Sun nepotřeboval, protože z jeho výrazu pod maskou je patrné, že to vše již dávno má. Samozřejmě na výjevu nesmějí chybět ani v Betlémě všudy přítomné ovečky jako alegorie důvěry a slepé oddanosti.
Andělé dřevění v oltáři strnuli, v pohybu hanbatém,když malovat jsem je však chtěl, rozletěli se, jak roje včel a odlétli …, asi nad Betlém.
Předlohou pro tento cyklus obrazů, který představuje tetraptych, jsou skutečně dřevění oltářní andělé, které jsem nakoupil za účelem malířské předlohy, jako starožitnosti. Při návštěvě katedrály v Narbonne a následně i katedrály ve Strasbourgu, jsem dlouho pozoroval vyřezávané anděly na oltáři. Najednou jsem měl pocit, že andílci spolu velmi živě komunikují, ba co více přelétávají jeden k druhému, pošťuchují se, smějí a dovádějí. Celý obrovský oltář hučel jako včelín ale místo včel kolem něj létali stovky malých vyřezávaných andílků. Později jsem zjistil, že těchto maličkých oltářních andílků je veliká nabídka v různých starožitnostech a antikách. Přepadla mně lítost, že byli vyrváni ze své komunity a svého přirozeného světa. Nyní jsou sami opuštění v cizím prostředí mezi lidmi, jejichž činnosti vůbec, ale vůbec nerozumí. Tak si z ní začali dělat legraci … Na tomto obraze si dělají legraci ze stvoření Adama: „… hele, to je legrace, lidé se dělají dotykem prstu, pojď zkusíme to, co z toho svalně vzejde, hihihi … “ Ostatní pak hlasitě troubí na trumpety, protože to je fakt veliká sranda …
Při tvorbě tohoto souboru obrazů jsem s anděli strávil hodně času v průběhu několika let. Někdy si s nimi i povídám, tak že jsem se o nich dozvěděl spoustu zajímavých věcí. Třeba to, že andělé nikdy nespí. Samozřejmě, že nemohou, protože se o nás starají jako naši andělé strážní a neustále nás hlídají. To znamená i v našem spánku pro případ, kdybychom se třeba v noci udusili slinou … Proto andělé nechápou smysl buzení, tedy nastavování budíku. Na tomto výjevu jeden anděl dělá, že spí a jako … se nechává budit svými druhy. Dělá, že spí tvrdě, proto ostatní trobí opravdu hlasitě ….
foyer historické budovy č.2 Konopiště, trvalá instalace
Mezi nebem a zemí se stávají věci, které si nedovedeme vysvětlit, nebo bychom je ani nedokázali vymyslet.Do této kategorie spadá i obraz, který se dostal na poštovní známku vydanou Českou poštou. Obraz není nikterak vtipný, ale veselé je na tom to, že se moje jméno ocitlo vedle jména slavného Emila Filly na jedné známce.Ještě vtipnější mně však připadá pozornost, která se dílu dostala na jeho vernisáži v Stages hotelu v Praze viz ….. pocta-emilu-fillovi/
